Vyzýváme k celoevropskému závazku  k rychlému a trvalému snižování infekcí

Vyzýváme k celoevropskému závazku k rychlému a trvalému snižování infekcí

Pandemie viru SARS-CoV-2 způsobuje v celé Evropě nadbytečná úmrtí a zatěžuje tak společnost, zdravotní systémy a poškozuje ekonomiku. Evropské vlády však ještě nepředložily společnou vizi zvládání pandemie a musí tak učinit co nejdříve. Nejnovější poznatky jednoznačně prokazují, že minimalizace případů vážného akutního respiračního syndromu koronavirus 2 (SARS-CoV-2) výrazně napomáhá nejen veřejnému zdraví, ale také celé společnosti a ekonomice. Vakcíny pomohou udržovat kontrolu nad virem, budeme si ale muset počkat na konec roku 2021. 


Nezačneme-li rychle jednat, můžeme očekávat další vlny infekce, které způsobí újmy na zdraví, naruší chod společnosti, ohrozí pracovní pozice a trh. V Evropě jsou hranice mezi státy otevřené, jedna země proto nemůže sama udržet nízký počet případů onemocnění covid-19. Je proto zcela zásadní, aby se všechny země Evropy spojily a nalezly společné cíle. Vyzýváme proto všechny evropské státy, aby připravily efektivní společnou reakci na současnou pandemii a vytyčily jasně definované středně a dlouhodobé cíle.

Dosáhnout malého množství případů onemocnění covid-19 a udržovat ho by mělo být společným celoevropským cílem z následujících důvodů:

Nízký počet případů zachraňuje životy.

Méně lidí zemře, nebo bude trpět dlouhodobými důsledky onemocnění covid-19. Nebude také nutné realokovat medicínské zdroje od jiných potřebných pacientů.

Nízký počet případů zachraňuje pracovní místa a obchod.

Ekonomický dopad covid-19 závisí na cirkulaci viru v populaci. Ekonomiky se mohou rychle vzpamatovat (a vzpamatují se), jakmile dojde k výraznému snížení výskytu viru či jeho úplné eliminaci (Čína
a Austrálie ukazují, že je to možné). Ekonomické náklady spojené s lockdownem naproti tomu rostou úměrně s jejich délkou [1].

Kontrola šíření viru je mnohem efektivnější při malém množství případů.

Uvolnění omezení při současné akceptaci výskytu vyššího počtu případů je krátkozrakou strategií, jež povede k další vlně spojené s vážnými dopady na celou společnost. Testovací a trasovací kapacity jsou omezené: pouze při dostatečně nízkém počtu případů může strategie TTIS (test-trace-isolate-support, testuj-trasuj-izoluj-podporuj) rychle a efektivně pomoci omezit šíření viru [2, 3]. Mírná a cílenější fyzická distanční opatření budou v takové případě dostatečná a školy a podniky budou moci zůstat otevřené.

Při vysoké prevalenci onemocnění nejsou trasování a karanténa proveditelné.

Představme si stav se 300 novými případy na milion za den, deseti kontakty na případ a 10denní karanténou. V karanténě by musely být 3 % populace, což by vedlo k výraznému snížení počtu pracovních sil.

Snaha o přirozeně získanou populační imunitu není přípustná [4].

Od tohoto přístupu by nás měly odrazovat jeho vážné dopady vyjádřené morbiditou a mortalitou, které se odrážejí také v současné nadměrné úmrtnosti, a také nejistá doba trvání získané imunity. 

Plánování je možné:

Je-li počet případů nízký, není třeba opatření rychle měnit. Snižuje to negativní ekonomické dopady, nejistotu a nápor na duševní zdraví. Jakmile však počet případů příliš naroste, je třeba přijmout rázná preventivní opatření k jejich opětovnému snížení; a čím dříve, tím lépe [5, 6, 7]. 

Pro lepší zvládání pandemie covid-19 navrhujeme následující strategii se třemi základními pilíři.

1.    Dosáhněte nízkého počtů případů.

a. Snažte se dosáhnout cíle 10 nových případů covid-19 či méně na milion lidí denně. Tohoto cíle již bylo dosaženo v mnoha zemích a nejpozději do jara jej lze opět dosáhnout v celé Evropě.

b.    Podnikněte rázné kroky k rychlému snížení počtů případů. Ukázalo se, že silné intervence jsou účinné. Rychlé dosažení nízkého počtu případů vyvažuje negativní dopady intervencí na duševní zdraví a ekonomiku.

c.    Aby se zabránilo ping-pong efektu opakovaným importem infekcí vážného akutního respiračního syndromu koronavirus-2, je třeba snahu o redukci počtu případů provádět současně ve všech evropských státech a začít co nejdříve. Umožní to ponechat hranice mezi evropskými státy otevřené.

2.    Udržujte nízký počet případů.

a.    Je-li počet případů nízký, je možné opatření uvolnit. Situaci je však třeba pečlivě monitorovat. Zachována zůstanou cílená opatření, jako jsou ústní roušky, hygiena, omezení kontaktů a TTIS (testování, trasování, izolace a podpora).

b.    I v případě, že je počet případů nízký, měla by existovat strategie kontrolního testování (alespoň 300 testů na milión lidí denně) zaměřená na nejdůležitější rizikové skupiny obyvatel, aby nárůst počtu případů mohl být odhalený včas.

c.    Místní ohniska nákazy vyžadují rychlou a důkladnou reakci zahrnující omezení cestování, cílené testování a případně i lokální lockdowny, aby se dosáhlo rychlého snížení prevalence.

3.    Vypracujte dlouhodobou společnou vizi.

V závislosti na prevalenci covid-19 vytvořte kontextově závislé regionální a národní akční plány a současně nastavte cíle na evropské úrovni. Připravte strategie eliminace, screeningu, očkování, ochrany rizikových skupin
a podpory osob nejvíce postižených pandemií covid-19 [8].

Je zásadně důležité jasně komunikovat výhody nízké incidence SARS-CoV-2. 

Úspěch těchto opatření je podmíněný spoluprací a zapojením veřejnosti. Pokud budou ekonomické a sociální výhody snižování počtu případů srozumitelně komunikovány, výrazně to přispěje k ochotě veřejnosti ke spolupráci.

Zvládání covid-19 se usnadní. 

Rostoucí imunizace, více testování a lepší porozumění strategií omezování šíření infekce dále přispějí ke kontrole SARS-CoV-2.

Vyzýváme vlády všech evropských států, aby se dohodly na jasně formulovaných společných cílech, jež jim umožní koordinovat společné úsilí, vytvářet regionální strategie dosažení těchto cílů a díky tomu vyvinout rozhodné úsilí
k dosažení nízkého počtu případů SARS-CoV-2.


Překlad: Lenka Goldšmídová, David Černý, Daniel Novotný.





Zdroje:

1] Dorn, F., Fuest, C., Göttert, M., Krolage, C., Lautenbacher, S., Lehmann, R., ... & Sauer, S., 2020, The economic costs of the coronavirus shutdown for selected european countries: A scenario calculation, (No. 25). EconPol Policy Brief.
[2] Kretzschmar, M. E., Rozhnova, G., Bootsma, M. C., van Boven, M., van de Wijgert, J. H., & Bonten, M. J., 2020, Impact of delays on effectiveness of contact tracing strategies for COVID-19: a modelling study., The Lancet Public Health, 5(8), e452-e459.
[3] Maier, B. F., & Brockmann, D., 2020, Effective containment explains subexponential growth in recent confirmed COVID-19 cases in China., Science, 368(6492), 742-746.
[4] Alwan, N. A., Burgess, R. A., Ashworth, S., Beale, R., Bhadelia, N., Bogaert, D., ... & Gurdasani, D., 2020, Scientific consensus on the COVID-19 pandemic: we need to act now., The Lancet, 396(10260), e71-e72.
[5] Dehning, J., Zierenberg, J., Spitzner, F. P., Wibral, M., Neto, J. P., Wilczek, M., & Priesemann, V., 2020, Inferring change points in the spread of COVID-19 reveals the effectiveness of interventions., Science
[6] Giordano, G., Blanchini, F., Bruno, R., Colaneri, P., Di Filippo, A., Di Matteo, A., & Colaneri, M., 2020, Modelling the COVID-19 epidemic and implementation of population-wide interventions in Italy., Nature Medicine, 1-6
[7] Haug, N., Geyrhofer, L., Londei, A., Dervic, E., Desvars-Larrive, A., Loreto, V., ... & Klimek, P., 2020, Ranking the effectiveness of worldwide COVID-19 government interventions., Nature human behaviour, 1-10.
[8] Dykstra, P., Fortunato, E., Grobert, N., Heuer, R. D., Nurse, P., Kondorosi, É., ... & Woopen, C., Piot, P., 2020, Improving pandemic preparedness and management: Lessons learned and ways forward: independent expert report, From the Group of Chief Scientific Advisors to the European Commission, the European Group on Ethics in Science and New Technologies and the Special Advisor to President Ursula von der Leyen.

Viola Priesemann, Melanie Brinkmann, Sandra Ciesek, Sarah Cuschieri, Thomas Czypionka, Giulia Giordano, Deepti Gurdasani, Claudia Hanson, Niel Hens, Emil Iftekhar, Michelle Kelly-Irving, Peter Klimek, Mirjam Kretzschmar, Andreas Peichl, Matjaž Sannino, Eva Schernhammer, Alexander Schmidt, Anthony Staines, Ewa Szczurek. Calling for pan-European commitment for rapid and sustained reduction in SARS-CoV-2 infections. Published: December 18, 2020, The Lancet.
DOI:https://doi.org/10.1016/S0140-6736(20)32625-8.