Tenhle virus není pro mladý?

Tenhle virus není pro mladý?

V časných fázích epidemie koronavirem byla naše veřejnost informována přibližně takto – velká většina postižených jsou senioři nad 65, resp. nad 70 let, polymorbidní hypertonici, kardiaci, diabetici, s nadváhou (rozuměj – obézní), případně s dalšími komorbiditami.

V posledních měsících nelze přehlédnout, že přibývá, alespoň mezi pacienty postiženými nejzávažnějšími formami choroby COVID-19, pacientů šedesátiletých a mladších.

Pojďme se podívat do nejvýchodnějšího regionu České republiky. V lednu t. r. bylo na KARIM FN Ostrava přijato 18 pacientů mladších šedesáti let s kritickým COVIDovým zánětem plic s nutností umělé plicní ventilace (stav osmi z nich vyžadoval napojení na mimotělní výměnu krevních plynů – ECMO), deset z těchto pacientů bylo mladších 50 let a tři měli pod 40 let věku. Pouze u jedné, a to velmi mladé, pacientky z celé této skupiny jsou přítomny závažné komorbidity, ale i ona má perspektivu možného přežití v dobré kvalitě po mnoho desítek let. Prosinec – velmi podobná čísla.

Dotaz na okresní koordinátory intenzivní péče v Moravskoslezském kraji – 80 % (13 ze 16 zdravotnických zařízení) vidí nárůst mladších ročníků. Neoficiální informace z většiny krajů České republiky hovoří podobně.

Moudřejší, resp. exaktnější, budeme v situaci, kdy budou spočítány údaje za celou republiku v delším časovém úseku. To, co je však zřejmé, je skutečnost, že COVID-19 se nevyhýbá mladším ročníkům, a bohužel ani jeho nejzávažnější, život ohrožující formy.

Většina uvedených pacientů má jedno společné – jsou dobře živení. Někteří se „spravili“ v posledních letech. Příbuzní říkají – „vždyť vypadal tak dobře“. Čeština umí s fenoménem obezity pracovat navýsost eufemisticky a tvůrčím způsobem.

Tu a tam se objevují názory, že uzavírání společnosti jako součást boje s pandemií diskriminuje mladé. Otázkou je, zda mladší ročníky dělají vše pro to, aby se epidemie dále nešířila. Nejsem si tím jist. Jedním z mnoha příkladů jsou zvěsti hovořící o víkendových návalech v lyžařských střediscích (policie reguluje dopravu), o hotelích ubytovávajících desítky rodin na služebních cestách, dokonce i o plných horských vinárnách a o obláčcích páry stoupajících z vířivek na terasách penzionů. Tajně doufám, že nic z toho není pravda. Nevím, jak mnoho seniorů využívá této víkendové nabídky, ale jako starší člověk bych se uvedených radovánek vystříhal z obav, že se nakazím, a jako důchodce bych tam raději zajel ve všední den, kdy se nebudu potkávat s davy potenciálně nakažených.

Mladí jsou ve značném procentu epidemií velmi zasaženi, nezřídka i existenčně. Jejich děti nemohou do škol, dětem a studentům chybí školní sociální kontakty i pracovní řád všedních dnů. Ekonomika se propadá.

Právě mladší ročníky (mám na mysli všechny osoby pod šedesátkou) mají v rukou možnost epidemii omezit, přibrzdit. Měli by si uvědomit, že i oni mohou být snadnými terči záludné virózy, a že jsou nejvlivnější a zároveň obrovskou skupinou, která může nepříznivý vývoj otočit a mj. navrátit vlastní děti do škol. Chtě nechtě to však vyžaduje sebekázeň, uvědomělost (to není výraz ideologický, nýbrž slovo vyjadřují vědomí moci s tím něco udělat), vytrvalost a trpělivost. Vůči starším osobám také ohleduplnost a vůči dětem a studentům férovost, aby mohli začít opět chodit škol. Čím dříve, tím lépe.

V druhé půli ledna vyšlo v časopise Lancet společné prohlášení Panevropské iniciativy vědců proti COVID-19 – Akční plán celoevropské obrany proti novým variantám SARS-CoV-2 – viz https://www.thelancet.com/journals/lancet/article/PIIS0140-6736(21)00150-1/fulltext .

Vyjímám z něj ty pasáže, které by měly oslovit především mladší ročníky (překlad do češtiny – prof. Zdeněk Hel, jeden ze spoluautorů Akčního plánu):

Pokud nebudou přijata opatření k zabránění šíření nových variant se selektivními výhodami, zvýší se počty případů a počet hospitalizovaných pacientů. Nárůst případů by mohl vést ke kolapsu systémů zdravotní péče

Evropa musí jednat hned, aby bylo oddáleno a zabráněno dalšímu šíření SARS-CoV-2… Hlavní zásadou je co nejrychlejší snížení počtu případů, protože to má značné výhody pro zdraví, společnost a hospodářství

Definovat jasné cíle a oživit motivaci: přesně definovat cíle, které je třeba splnit, aby byla opatření zrušena, a vysvětlit racionální důvody těchto cílů; přesvědčivě sdělovat veřejnosti, že boj s pandemií vyžaduje kolektivní úsilí, které je v zájmu každého občana; zajistit odpovídající sociální a ekonomickou podporu těm, kteří ji potřebují

Snížit počet fyzických kontaktů: stýkat se s co možná nejmenším počtem lidí; zavést a vylepšit používání home-office a vzdělávání online; udržovat malé a neměnné bubliny sociálních kontaktů; izolované skupiny doma a v práci musí mít přednost před střídáním kontaktů

Zabránit nákaze individuálními opatřeními, jako jsou fyzické rozestupy, hygiena, obličejové masky, větrání a používání filtrů; vyhýbat se uzavřeným a přeplněným prostorům a zůstat doma při prvních projevech příznaků; poskytovat masky FFP2 všem potřebným a všem těm, kteří nemohou pracovat z domova

Zlepšit ochranu a podporu starších občanů a ohrožených skupin

Identifikovat způsoby zlepšeni režimu očkování s cílem optimalizovat logistiku a zvýšit ochotu k očkování na základě údajů ze spolupracujících zemí.

Celospolečenské řešení je tedy především na vás, na mladých. Velmi by pomohly příklady těch, kterým se říká celebrity, a kteří požívají u svých fanoušků obdivu a vážnosti. Bylo by fajn, kdyby známé osobnosti vystavily svá ramena před kamerami a fotoaparáty, až na ně přijde řada při očkování, bylo by úžasné, kdyby mladí lidé vysokoškolsky vzdělaní v komunikaci a psychologii, osoby živící se jako kreativci v reklamních agenturách, takzvaní píáristé a další jedinci obdarovaní výřečností oslovovali rozličné skupiny obyvatel podle jejich věku, zaměření, sociálního statusu, vzdělání, a přiměřenou formou jim sdělovali, proč a jak provádět individuální a obecně přijatá, fungující opatření.

Tenhle virus je pro mladé. Jako problém, který právě oni mohou podstatným způsobem napravit.


Děkuji svému kolegovi Peteru Sklienkovi za poskytnutí konkrétních údajů.

Zdroje:

Prof. MUDr. Pavel Ševčík, CSc., 67 let

je přednostou Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Fakultní nemocnice Ostrava (KARIM FNO) a Lékařské fakulty Ostravské univerzity. KARIM FNO patří k nejvíce zatíženým pracovištím intenzivní medicíny v České republice, která pečují o pacienty s kritickým selháním plic u nemoci COVID-19.

Pavel Ševčík byl mj. hlavním pořadatelem tří vydání rozsáhlé celostátní monografie Intenzivní medicína (viz např. http://www.galen.cz/idistrik/vydav/?page[book]=5471).

Před deseti léty působil jako první lékař na vědecké stanici J. G. Mendela na ostrově James Ross v Antarktidě, která patří brněnské Masarykově univerzitě. Antarktida byla až do předvánočního období jediným světadílem nepostiženým nemocí COVID-19. Poté, co na dalekém jihu vypukla letní sezóna, začali na antarktické základny připlouvat noví výzkumníci a onemocnění se již objevilo i tam, přinejmenším na chilské stanici O´Higgins na Antarktickém poloostrově.

S velkou empatií se dokáže vžít do zoufalého prožívání dušnosti pacientů se závažnými záněty plic u nemoci COVID-19, neboť šestkrát navštívil himálajskou horskou soustavu, kde opakovaně vystoupil do velkých nadmořských výšek. V tomto smyslu patří mezi lékaře, kteří to dotáhli poměrně vysoko.